Absolutním berlínskym soundtrackem bude Gegen den Strich od Tocotronic. Hráli to v Baxpaxu při tý jediný snídani který jsme tam daly šanci. Pak už tam přes den hráli jen takový to tút tút, to neni zrovna moje tasse tee. Teda ne že bych poznala Tocotronic. Ale zapamatovala sem si asi tak dvě a půl slova a doma to pomocí googlu kupodivu našla.

Pak různě v obchodech zachycený třebaa....

• Losing My Way od Justina. To mi udělalo radost, jako že si někdo na tý desce taky jako já všimnul týhle písničky a nee jen těch singlů. Protože já jí mám nejdradši.
• Wish I Didn't Miss You Anymore od Angie Stone
• Goldfrapp, ale nevíme prej jakej song: )
• The Roots - Seed 2.0
• něco z Pulp Fiction, "jak jede Bruce na tom chopperovi nebo tak něco"
• I Feel Good, kdo to je, James Brown? Jéé bych si to klidně mohla vygooglovat a dělat ramena...
• Jennifer Lopez - Get Right
• skoro půlka soundtracku k Jackie Brown, ten musim někde vyhrabat!
• Johnny Cash, něco s Tennessee stud? se tam furt řikalo, vygoogluju
• Lenny Kravitz - Fly Away
• Madonna - Holiday

Jo a v limetkovym pokoji bylo německý MTV i Viva. Toho sme moc nevyužily, z televize si pamatuju spíš tu Betancourtovou, pak mazlíky boxery a mnohahodinový dokumenty o tetování. Ale jednou byl na nějaký tý Vivě nějakej ten jejich Clueso, teď to poslouchám teda, docela dobrý. Akorát to moc nevnímám. Příště. Příště.

Jo! A cesta do Brna. To jsem v rámci přípravy zvládla myslim tři alba Blumfeld. To bylo takový milý. Mezi těma zpocenejma nohama a zkaženejma svačinama (nee mejma!).

No chci sem napsat něco just for the sake of having slovo červen tady v tom postran(n?)ím nesmyslu. Jinak teď vůbec nejsem v objevovacím a stahovacím modu, ale tak zkusim to. Jo za tuhle dlouhou dobu jsem totiž hlavně slečna bakalářka! A byla sem dokonce tak zodpovědná že ani před státnicema sem nic neposlouchala, tak moc sem z nich byla vysraná, a to je co říct! Akorát si vybavuju pár dní kdy sem dnem i nocí poslouchala dokola všechny alba M.Warda protože mi to hrozně dávalo smysl a nechápala sem proč existuje jakákoliv jiná muzika když nic kromě těchhle pár desek by pro mě za mě existovat nemuselo. Jako to si pořád myslim, ale už sem ochotná tolerovat i jinačí věci.

Třeba sem pochopila, že ten rock, kterej sem celej život hledala, kterej neni ani tak suchej jako punk, ani tak nudnej jako metal, ani tak holčičí jako Coldplay, má tag noise rock. A Drive Like Jehu jsou boží boží! A taky už by moc jinýho rocku nemuselo existovat. Jo no ale, tenhle žánr eště musim doprozkoumat. Ale už teď je jasný že maj všichni boží basy, žádný upozaděný cosi, pěkně slyšitelná basa.

A přijedou Mars Volta! A přijedou Bright Eyes! Teda nepřijedou uplně Bright Eyes, ale to je kosmetickej detail. Přijede Conor že jo. Já všem řikám že přijedou BE protože oni beztak neznaj ani je tak si všichni nejdřív pusťte BE a pak po pár letech až se vám oposlouchaj tak vám řeknu že přijedou tyhle...z toho mystickýho údolí. To je správnej postup.

Musim vymyslet nějakej letní playlist. Soundtrack k létu. Něco tureckýho a tak (jo nejsou ty Turci na Euru zase skvělí? Jsou.). Třeba to dokonce dotáhnu na dva příspěvky v červnu, chichi. I když moc šancí tomu nedávám.

Oblíbený styl a proč: no na styly jsem dlouho nevěřila. Nebo jako pořád nevěřim. A dycky odpovídám že poslouchám pop:) Ale od tý doby co se tak poflakuju po last.fm tak vidim že k některejm stylům mám asi blíž. No tak rock, že. Noisy psychedely weirdy weirdy rock. A taky post-rock! Pak taky takovej ten indie-folk-pop. Americana, alt-country. Jo a taky velmi mírně dávkovanej abstraktní hiphop.

Kapely/interpreti: At the Drive-In, Bright Eyes, Rilo Kiley, The Dears, The Mars Volta, Austin TV, Godspeed You! Black Emperor, A Silver Mt. Zion, M.Ward, Calexico, Wollongong, Wilco, DeVotchKa, The Heliocentrics, Nobody, Sufjan Stevens, Portugal. The Man, (raní) Pink Floyd, Syd Barrett, Deverova Chyba, Jefferson Airplane, Simon and Garfunkel, Jenny Lewis with the Watson Twins, Coheed and Cambria, Drive Like Jehu, Voxtrot, Desaparecidos, Brainiac, The Roots...

Která je v současné době fakt nej: At the Drive-In

Jakou kapelu jsi naposledy objevil/a a naprosto tě dostala: The Heliocentrics...a od tý doby možná eště Lightning Bolt, těm musim dát víc šancí, ale jsou zajímaví.

Koho bys chtěl/a vidět live: At The Drive-In po vydání RoC. V těch pěti týdnech před rozpadem. No a The Mars Volta možná taky:)

Jaké CD/DVD, které máš doma, je pro tebe nejcennější: to nevim, nejcennější je asi to nejoblíbenější, ne? Nebo jako z těch který fyzicky vlastnim? Tak to asi Relationship of Command. Sem trapná.

CD na které se těšíš: tak to nějak nemám přehled co má vyjít. Možná druhá sólová od Jenny Lewis.

Chystáš se v nejbližší době na koncert: ne-e...

Jezdíš v létě na festy/chystáš se na nějaký: noo...chystala bych se klidně na South By Southwest nebo na Coca Cola Zero Fest. Ale asi mi to nikdo nezaplatí:) A ty český mě neberou. Takový vidlofesty.

Co právě posloucháš za song: Drive Like Jehu - Super Unison

Nejvíc sexy frontman: hm...hm...Trent Reznor?

Jaká pozice v kapele je podle tebe nej: baskytarista!!!

Máš originál CD nebo stahuješ (ale pravdu!): Stahuju. Pár originálů teda mám, ale spíš z dřívějška.

Chodíš na fóra kapel/interpretů a jaká: Chodim na Comatorium. Mumbling of Citadels je nekonečný zdroj inspirace. Ty lidi tam poslouchaj fakt divný věci:)

Jaká hudba ti totálně leze na nervy: Punk, electroclash, electro-skoro-všechno, takovej ten suchej rock nenadchne neurazí, nu-metal.

Kdo je pro tebe absolutní hudební legenda: nevim. Karel Gott?:)

Aaa je to celý divný, nejde to otagovat aby to bylo krásně úpravné. Kašlu na to.

• Takže "Vyzvánění na mobil 2: Rozuzlení" (to je jako velmi filmovej odkaz!): Bright Eyes - Coat Check Dream Song. Ten začátek je přesně takovej jaký jsem si svoje vyzvánění vysnila.
• Prej poslouchám depresivní muziku! Já! Depresivní! Hmh...

• Animal Collective
• CocoRosie
• Devendra Banhart
  
• Explosions In The Sky
• Joanna Newsom
• Tilly And The Wall
• Velvet Underground
• Wilco

21:07 - 21:45 - M.Ward - Post-War

• To slyšim poprvý a rozhodně ne naposledy, příjemný překvapení, nemazat!

22:30 - 23:30 - Bright Eyes - Cassadaga

• Ježiš jak já to album miluju! Co všichni maj? Timhle tempem se ho sice za chvíli asi předávkuju, ale zatim se od něj nemůžu odlepit.

23:30 - 0:18 - Rilo Kiley - More Adventurous

• První Rilo Kiley album který se mi oposlouchalo, ale dneska mi hlavou pořád znělo A Man/Me/Then Jim, takže jasná volba dneska.

0:45 - 1:35 - Of Montreal - Hissing Fauna, Are You The Destroyer?

• Tohle taky zkoušim poprvé. Eh, a to asi nepude. Nějaký moc elektro-synth-kýčovitý. Jako slibovali něco euforickýho. Ale zas takhle euforický to mít nemusim. Zní to jak céčka, sbíráme céčka.. ...chemicals, come on chemic-a-a-a-a-ls...?
• Nee to je fakt strašně hrozný. Chci zpátky těch 51 minut svýho života.
• Jak bylo na světě krásně když byl na playlistu M.Ward...

1:35 - 2:04 - Bob Dylan - John Wesley Harding

• Potřebuju léčbu po Of Montreal. A taky to má bejt album podobný jako Cassadaga. Dva důvody. To druhý možná lehce, ale léčba je to dobrá.

Dál to už nechávám. Mám chuť na lančmít a chce se mi spát. A chtěla bych bejt v On The Road, v L.A., uplně na kraji, na benzínce, okolo by byly kopce. Ne, fakt jdu spát.

V mym životě se věci dějou ve vlnách. Mám dycky různý období, kdy se uplně topim v jedný věci, pak objevim něco dalšího, to původní zahodim, a zas mám novou obsesi. Nejinak je tomu i s hudbou. Vždycky jsou to období. Například teď. Teď mám výrazně americký období, myslim že by mě zabilo kdybych si pustila nějakýho britskýho interpreta. Mám pocit že všechny britský kapely jsou prostě další Arctic Monkeys. A ty byli dobrý taky jen chvíli. Naposledy jsem zkoušela dát šanci Kate Nash, ale Jenny Lewis stejně řiká slovo fuck daleko elegantnějc. Prostě Amerikaa, Amerikaa... A fascinuje mě žánr new weird america, to hodlám víc prozkoumat eště.

A pak taky z britskejch věcí nechápu ten new rave nebo nu rave nebo jak se to píše. Zkoušela jsem poslouchat Klaxons, ale nějak nevim čim se to liší od ne-nu-ravovejch kapel. Znělo to jako takovej ten normální britskej rock nebo spíš pop, tak já něco asi přehlídla. Zní mi to jako rokenrolový kapely v neonovejch hadrech...

No a electroclash (zase to asi píšu blbě), to je taky smutný. Tyjo kdybych musela deset minut koukat na Knokaut tak umřu. Teď jak sem byla nemocná tak sem na to narazila. Ten moderátor je fakt směšnej. Ale zpět k tématu - prostě Británie má podle mě nějakou křeč, hlavně bejt takovej a takovej a novej a fresh, ale čeho je moc, toho je moc. A já sem konzerva. A nepotřebuju electroclash.

Pamatuju si když jsem tohle spojení objevila. Tak dobře mi to album pasovalo k tý tmě, k tý hnusný trase mezi hnusnejma rozbitejma zahrádkama a hnusnejma továrnama. Miluju to no...

Jo a hodlám si tyhle cesty číslovat, proto to číslo:) A pokaždý zapisovat co dávali:))

Takže hudební blog. Tak na co sem během zkouškového přišla - tohle bude trochu zmatlaný dohromady, protože to jsou různý myšlenky za delší dobu. Zjistila jsem, že pohrdám českou scénou. Jako fakt strašně moc. Hrozně sem se snažila najít něco co bych měla ráda, ale je to nemožný. Chtěla sem mít nějakou "místní" scénu, se kterou bych cítila sounáležitost a uchýlila sem se radši k Polarkreis 18, který jsou z Drážďan, hihi. No to je za kopcem jako. Trochu se cejtim místně spjatá s prvním albem UDG, ale pak začali o těch večírkách a chlebíčkách, fujky fujky. No dobře z českejch kapel snesu Traband, to obzvlášť když mám svá oduševnělá křesťanská období, a pak Priessnitz - i když u těch se pořád bojim těch starších goth-či-co alb. Toť vše. Všechno ostatní mi zní jako Divokej Bill nebo že se strašně snažej bejt nějaká cizí kapela. A já nemám ráda kapely který se nesnažej znít jako oni, ale jako jiná kapela nebo scéna. Jo uplně nejvíc nesnesu Sunshine. Fakt je nechápu. Dycky na ně koukám a mám pocit že ta muzika a ty kytary jsou jenom takový módní pošimrání, takovej módní doplněk. Hlavně mít potítka.

Ale nebuďme tak negativní. Co sem si poslední dobou oblíbila: Bright Eyes. Nj, já vim, je to strašně trendy a navíc sem tak tři roky pozadu, ale já prostě pro některý věci musim uzrát. Takže sem s nima teď začala. Vzpomněla sem si na tu teorii že hudbu musíme rozšifrovat, vyřešit, a když je hotovo, tak to odhodíme. No já myslim že je to většinou pravda. A Conor je tak plodnej, že budu rozšifrovávat asi do smrti. Což mi teda neva:)

...jééžiš a teď mi tu hraje First Day Of My Life, to je prej nejhorší věc kterou může fanoušek Bright Eyes udělat. To znamená že sem wannabe. Ale co mám sakra dělat když je to prostě dobrý dobrý dobrý?...

No ale zpět k tématu. Budu rozšifrovávat tak šíleně že ho zase budu mít hrozně vysoko na last.fm, na to se těšim. Chci bejt holka co má Bright Eyes vysoko v charts.