Standard Operating Procedure neboli S.O.P. je pomalý film o tom, co se skutečně dělo v Abu Graib v jeho „slavném“ období, tedy v roce 2004, když si tam několik amerických vojenských policajtů krátilo dlouhou chvíli komponováním fotografií a videí zneužívaných iráckých vězňů.
„Proč se na fotce u toho umučeného Iráčana usmíváte,“ ptá se Morris jedné z policajtek. „Mám to tak nějak automaticky. Když se fotím, vždycky se usmívám,“ odpovídá ta nešťastnice a tváří se překvapeně.

Jaroslav Pašmik: Drobné z Berlinale, Respekt

• elektronické hlasování
• systém hlasování a voleb pomocí internetových technologií
• v některých státech již probíhají e-volby
• E-volby představují zjednodušení pro handicapované občany, nebo pro občany žijící v zahraničí.

První elektronický systém hlasování se začal používat v 60. letech 20. století, kdy byly vynalezeny děrné štítky.

V současné době využívají elektronického hlasování ve volbách nejvíce v Estonsku, kde již před dvěma lety bylo 1,85 % hlasů elektronických. V letošním roce se předpokládá až 5%.
Výhody E-voting:

• vyšší volební účast
• reprezentativnější výsledky
• menší finanční náklady!
• pružnější a rychlejší
• možnosti přímé volby z domova nebo ze zaměstnání
• hlasy zpracovávané elektronicky nebo automaticky - nehrozí manipulace voleb

Nevýhody E-voting:

• probíhá diskuze, zda je hlasování po internetu bezpečné
• hlasy zpracovávané elektronicky nebo automaticky - hrozí manipulace voleb

Zdroje:

www.wikipedia.org

• Návrh a tvorba internetových aplikací - TCP/IP, HTML, CSS, Java, XML, PHP
• Internetová bezpečnost - struktura nežádoucích aplikací a metody obrany
• Online komunity - blogy, fóra, MMORGs
• Internetová (digitální) kultura
• Online komunikace - e-mail, chat, VOIP
• Právo v digitálním prostředí - autorská práva, peer-to-peer sítě, I2hub, Kazaa, and Napster, and the DCMA

Imerze - pohroužení se, vnoření se.

Stav, při kterém si člověk přestává být vědom své fyzické existence.

Pojem vyjadřuje silnou smyslovou a emocionální interakci s moderními technologiemi jako např.  počítačovou hrou či virtuální realitou. Uživatel se plně „pohrouží“ do média, které sofistikovaně pomocí reality virtuální simuluje realitu skutečnou.

Stav imerze jako mentálního procesu nezřídka využívají např. hráči šachu či hráči počítačových her pro lepší orientaci a schopnost rozhodování v „říši za zrcadlem“.

Actor-Network Theory (Teorie sítí aktérů)

Jedná se o sociologickou teorii formulovanou Bruno Laturem. Jde o význačný přístup k sociální teorii a výzkumu, který vychází z pole vědeckých studií. Stručně bývá nazýván také “materiálně-sémiotickou“ metodou, tzn. že mapuje vztahy, které jsou jak materíální (mezi věcmi), tak také sémiotické (mezipojmové). Předpokládáme tedy, že mnoho vztahů obsahuje materiální i sémiotické prvky – např. bankovní transakce zahrnuje jak přání zákazníků, tak technologie které to umožní. ANT se pokouší vysvětlit jak se materiálně-sémantické sítě chovají jako celek.

• Teorie zahrnuje jak lidi, tak i objekty a organizace
• Každý z těchto faktorů je pro tuto sociální síť stejně důležitý

Souvislosti s internetem a novými médii:

• Základem je představa heterogenní sítě (sociální síť)

• Metodologie ANT zdůrazňuje spíše vztahy než povahu samotných činitelů nebo výsledky těchto vztahů a jedná se pouze o momentální vztahy mezi různými činiteli a aktanty
• Tyto momentální vztahy se odehrávají mezi lidskými a nelidskými činiteli, které ANT nerozlišuje.
• Není rozdíl mezi člověkem, jeho nástroji a technologiemi.

Space of Flows – celistvá, sjednocená a komplexní síť, která zahrnuje několik společných prvků:

· Soukromé sítě + podnikové sítě

· Poloveřejné sítě – uzavřené a chráněné sítě, např. sítě zajišťující tok pěněz, finančnictví apod.

· Veřejné sítě - internet

Tato koncepce je složena ze tří aspektů:

· Technologie – síťová infrastruktura

· Místa – prostorová topologie složená z informačních uzlů a středů.

· Lidé, uživatelé – relativně uzavřená skupina manažerů řídící sítě, členů společenských klubů apod.

Dohromady tyto rozptýlené, ale vzájemně propojené složky tvoří hmotnou základnu sociálně soudržné nové elity.

· Vznik kultury opravdové virtuální reality charakterizované „bezčasým časem“ a „bezmístným místem“.

· Rozlišujícími charaktery “Space of Flows“ jsou

1. Binary time – neexistuje posloupnost, pouze dva stavy – „přítomnost nebo nepřítomnost“, „teď nebo nikdy“. Následnost je ale přitom libovolná a události, které jsou jinak v přirozeném kontextu propojeny právě chronologickou posloupností uvádí do neuspořádanosti.

2. Binary space – pro vzdálenost existují jen dvě možnosti – buď je nulová (v síti), anebo neurčitá (mimo síť), např. při vyhledávání na internetu je klíčové, zda-li je informace on-line či nikoli. Vše, co je on-line je zde, je dostupné - neexistuje vzdálenost. Vše, co on-line není, má problémJ , je nekonečně daleko, neexistuje. Pane Bože, hoď mě na síť, ať jsem tady a konečně existujiJ.

„The space of flows express the dominant social logic in the Network society…

While the dominant social logic is shaped by the real virtuality of the space of flows, people live in the physical world, the space of places. This "condition of structural schizophrenia", where two different spatial and temporal logics clash, introduces massive perturbation in cultures around the globe. People lose their sense of Self and attempt to reclaim their identity in new forms.“

Přístupy :

• Technologický

• Ekonomický

• Kosmický, územní, prostorový

• Kulturní

• Podle zaměstnání

Šestý přístup je jakási naše přirozenost, to, podle čeho jednáme: "at the core how we conduct ourselve these days."

Historické schéma revolučních změn společnosti podle Tofflera:

• Zemědělská revoluce

• Industriální

• Informační revoluce

Technologická

Tuto definici určují technologické dopady na společnost. Rozvoj počítačů, mikročipy, rozvoj telekomunikací, internetu, společnost informačních superdálnic (information superhighway).
Informační technologie jsou pro informační společnost to samé, co mechanizace pro společnost industriální!
Poměřovat však informační společnost podle toho, kolik lidí využívá ICT je poněkud problematické. Kolik ICT technologií tedy musí společnost využívat, aby byla informační?
Přesto je jedním z hlavních kritérií informační společnosti právě množství používání ICT technologií ve společnosti!
Webster oponuje a namítá, že technologie jsou integrální součástí každé společnosti.
Technologie je podle Webstera vnitřní součástí společnosti a proto oddělovat ICT a nadřazovat význam informačních technologií nad společnost je pochybné.

Ekonomická

Tento přístup klade důraz na ekonomický význam informace pro společnost.
Podle Porata jsou USA informační společností, což dokládá podílem různých informačních sektorů ekonomiky na hrubém domácím produktu. Kvantitativní vyjádření ekonomického významu informace se tedy stává hlavním kritériem informační společnosti (Machlup a Porat).
Porat definuje informační společnost jako společnost, ve které jsou hlavní ekonomickými aktivitami informace jako zboží a producenti služeb, a dále soukromé i veřejné byrokracie (sekundární informační sektor).
I když je autorům často vyčítáno, že v mnoha případech ekonomický vliv na společnost přeh, např. do znalostního průmyslu zahrnují "konstrukci informačních budov" apod., stejně tato teorie zůstává jedním z formujících pilířů konstruktu informační společnosti.
Podle Webstera nemůže být ekonomická informace vždy znakem její největší hodnoty. Je třeba rozdělovat mezi kvantitou a kvalitou. Webster argumentuje statistikou prodeje amerického deníku The Sun. Bulvární The Sun, méně informativní, má na rozdíl od The Financial Times multimiliónové náklady každý den. Podává tedy informace s menší informační hodnotou, ale cena samotného deníku je paradoxně desetinásobně vyšší než cena The Financial Times, které tisknou informace hodnotné.

Occupational - podle zaměstnání

Tento přístup je oblíbený sociology. Definuje informační společnost jako společnost, ve které převažuje počet informačních pracovníků. Znakem informační společnosti je tedy zvýšení zaměstnanců v sektoru informačním. Dochází k ní snížením počtu manuálně pracujících ve prospěch úředníků. K tomuto jevu došlo v USA, Japonsku a západní Evropě, kde 70 procent zaměstnanců pracuje v sektoru služeb. Těžší je to ovšem s definicí informačních pracovníků. Porat dává příklad zaměstnanců drah. Každý výpravčí musí umět komunikovat s ostatními, ovládat technické zařízení pro dorozumívání se strojvedoucími apod. Počítaní informačních pracovníků nám tedy o společnosti mnoho neřekne.
Gouldner identifikuje v poválečné klasifikaci zaměstnanců nový termín "new class" složené z intelektuálů a z technicky zaměřené inteligence.
Leadbeater tvrdí, že myslet chytře, být invenční a mít kapacitu vyvíjet a vynalézat síťové aplikace, to jsou klíčové principy současné "odlehčené ekonomiky" .

Spatial - prostorový, územní prvek

Hlavní důraz je kladen na informační sítě a jejich rozmístění, Tyto sítě propojují jednotlivé lokace a v konečném důsledku mohou mít silně ovlivňovat čas i prostor. Informační sítě ztělesňují hlavní rysy společenské organizace, v tomto případě tedy informační společnosti.
Mluvíme také např. o "wired society", přidrátované společnosti."
Nové technologie se ve společnosti začínají používat čím dál tím více, staly se přirozenou součástí naší existence (Email, Visa carty).
Populární Castellova teorie Space of Flows popisuje vliv elektronické komunikace na vznik jakéhosi nepřetržitého proudu či toku informací, něčeho, co zásadním způsobem přehodnocuje význam a vztahy našeho časoprostoru. Právě díky informačním sítím dochází k překonávání časových a prostorových omezení. Satelity, databáze, mobilní telefony - všechny tyto technologie propojené sítěmi jsou nedílnou součástí naší současné komunikace. Webster opět klade otázku, zda jen přítomnost síťového spojení světa stačí k tomu, abychom naši společnost nazývali informační. Z čeho se vlastně tato síť skládá? Je tedy určujícím faktorem informační společnosti ono množství přenášeného toku informací ve společnosti (Space of Flows)?
Mnoho kritiků tohoto "síťového" přístupu argumentuje tím, že síťová společnost existuje již od nepaměti. Poštovní služby, telegram, telefonní spojení - všechny tyto technologické vynálezy formují moderní společnost více než sto let. Proč se tedy o informační společnosti začíná najednou mluvit až nyní?

Kulturní

Tento přístup je zřejmě nejlépe pochopitelný, avšak nejméně snadno měřitelný. Každý z nás si uvědomuje neobvykle rychlý a mohutný vzestup informačních technologií do našich životů, ať již to byla televize, video, PC, radio, CD, MP3 nebo reklamní billboardy. Nová média produkují stále více a více informací, které nás formují a ovlivňují mnohem více, než si dokážeme představit. Informace o sobě např. poskytujeme již jen tím, co si ráno oblékneme, jak se namalujeme, jakou módní značku nosíme apod. Dnešní společnost přikládá velký důraz na vzhled i oblečení, jak se říká "šaty dělaj člověka". Právě ona možnost výběru typu oblečení nám umožňuje zařadit se do určité společenské skupiny podle našeho výběru.
Současná společnost je obtěžkaná informacemi mnohem více než kdy byla jakákoli předtím. Žijeme ve společnosti sycené informacemi a náš život se tedy sestává z přijímání a vyměňování si zpráv o nás i o okolním světě. Tento důvod uvádějí příznivci jako určující pro vznik informační společnosti.
Právě tato informační exploze vede mnoho myslitelů k názoru, že se znak stal mrtvým. Jsme obklopeni všudypřítomnými znaky ztrácejícími své významy. Jean Baudrillard to popisuje takto: "více a více informací, méně a méně významu".
V tomto důsledku jsou znaky čím dál tím méně reprezentativní a tvrzení v tom smyslu, že znaky zastupují určitou "realitou" mimo sebe, již přestává platit. Znaky se stávají samoreferenčními, jsou - simulují - vším, čím jsou (they - simulation are all there is), tzn. podle Baudrillarda "hyper-realitou".
Lidé již nehladový po pravých znacích, protože vědí, že již neexistují. Vysmějí se pozérovi, který si obleče značkové oblečení jen pro efekt, aby něco předstíral. Vstupujeme do svět "spektáklu", ve kterém si uvědomujeme vykonstruovanost některých znaků i neautentičnost znaků , které se sami konstruují.
Podle Postera tedy sice disponujeme souborem znaků, kterým komunikujeme, ale ten nedává žádný význam.

Webster nám předkládá řadu zajímavých a přínosných pohledů na klasifikaci informační společnost. Cituje mnoho autorů a kriticky hodnotí jejich přístupy. Podle mého názoru můžeme jen těžko odhadovat, jaký z předkládaných přístupů je ten jediný správný a definoval vznik informační společnosti. Myslím si ale, že hlavním činitelem společenské změny, podle Tofflera "informační revoluce", byl vznik nových technologií a rozvoj internetu, stejně tak jako snadný uživatelský přístup k nim.

Úryvek z rozhovoru s českým skeptikem, členem spolku Sisyfos a bojovníkem proti technofobii, Jiřím Grygarem.

Jaké záhady v poslední době řešili skeptici ve světě?

Nevím, zda termín "záhady" je v tomto případě dostatečně trefný. Nedávno jsem se vrátil z XIII. evropského skeptického kongresu. Přednesené referáty se týkaly zejména tzv. technofobie, což je všeobecně rozšířený strach veřejnosti z moderních technologií a vynálezů, jako jsou např. mobilní telefony, geneticky modifikované rostliny, jaderná energetika, radar či povinné očkování dětí. Tatáž veřejnost se naopak klidně léčí homeopatiky, odrušuje doma patogenní zóny, navštěvuje astrology, kartářky či univerzální léčitele a věří tomu, že američtí astronauti nikdy nepřistáli na Měsíci nebo že věže Světového obchodního střediska v New Yorku spadly řízenou demolicí výbušninami, které do obou mrakodrapů předem nanosili agenti FBI...

RNDr. Jiří Grygar CSc.– fyzik a astronom, patrně mediálně nejznámější český vědec.

Český klub skeptiků SISYFOS je součástí světového skeptického hnutí, které vzniklo v r.1976 v USA z iniciativy desítek vědců a filozofů, mezi nimi několika nositelů Nobelových cen jako reakce na vzestup iracionality ve společnosti.

http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=10141

• Výzkumem interakce člověk počítač se zabývá široký obor Human-Computer Interaction, rozhraní obecně se však zdaleka netýká jen počítačů
• Rozhraní (z počítačového hlediska) je tedy místo, kde dochází k vzájemné interakci a výměně informací mezi člověkem (uživatelem) a počítačem (hardware, software).
• Můžeme je rozdělit na vstup (uživatel ovládá stroj nebo program) a výstup (program nějakým způsobem odpovídá na povely uživatele). Nejběžnějšími vstupními prvky jsou klávesnice a myš, výstupními pak monitor nebo tiskárna. Rozhraní mohou mít mnoho podob (textové, hlasové, dotykové a další) současným ustáleným modelem jsou grafická uživatelská rozhraní (GUI - Graphical User Interface) založená na technologii WIMPs (Windows, Icons, Menus, Pointing devices).
• Cílem tvůrců interaktivních rozhraní je uživateli vstřícné prostředí (User friendly). Při tvorbě je proto nutno dbát na určitá pravidla (přehlednost, srozumitelnost...) vycházející z mnohých studií kognitivních věd, lingvistiky, ergonomie, komunikačních teorií a mnohých dalších.

Zdroj: http://dl.cuni.cz/mod/glossary/view.php?id=15098, autor Ondřej Růžička

Cell phones

Wearable - Wearable computers are computers that are worn on the body. They have been applied to areas such as behavioral modeling, health monitoring systems, information technologies and media development. Government organizations, military, and health professionals have all incorporated wearable computers into their daily operations. Wearable computers are especially useful for applications that require computational support while the user's hands, voice, eyes or attention are actively engaged with the physical environment.One of the main features of a wearable computer is consistency. There is a constant interaction between the computer and user, ie. there is no need to turn the device on or off. Another feature is the ability to multi-task. It is not necessary to stop what you are doing to use the device; it is augmented into all other actions. These devices can be incorporated by the user to act like a prosthetic. It can therefore be an extension of the user's mind and/or body.Such devices look far different from the traditional cyborg image of wearable computers, but in fact these devices are becoming more powerful and more wearable all the time. The most extensive military program in the wearables arena is the US Army's Land Warrior system, which will eventually be merged into the Future Force Warrior system.

RFID - Radio Frequency Identification, identifikace na rádiové frekvenci (RFID) je další generace identifikátorů navržených (nejen) k identifikaci zboží, navazující na systém čárových kódů. Iniciátorem vývoje je stejně jako u čárových kódů firma WalMart.Čipy jsou k dispozici v provedení pro čtení nebo pro čtení a zápis. Čipy využívají převážně nosnou frekvenci 125 kHz, 134 kHz a 13,56 MHz. V některých státech se dají používat i další frekvence jako 868 MHz (v Evropě) a 915 MHz (v Americe).

Broadband Wireless - širokopásmové bezdrátové připojení

Geocoded Hypermedia - Geocoded hypermedia is information encoded with location coordinates and thus searchable by location. A few Web developers have begun to explicitly label Web documents, objects, media, with location coordinates (latitude and longitude) encoded in HTML in a metadata format, using pre-standard formats like GeoURL (a popular"bloggers" geotag, recently retired by the inventor). So far there are no widely accepted standards for annotating Web hypermedia with geocoordinates. However, several groups in the W3C (World Wide Web Consortium) and IETF (Internet Engineering Task Force) are approaching consensus on some of the necessary standard notations. With these standards, any content on the Web-text, graphics, media, applications-could ultimately be linked to one or more locations by geocoding. This "tagging" provides a broad palette for innovation and creative expression in the physical-digital landscape. Furthermore, geotagging is a distributed, bottom-up process, and it has the same emergent qualities as the World Wide Web. For these reasons, we expect geocoded hypermedia to be a major disruptive innovation, perhaps on the scale of the World Wide Web-with many unanticipated applications and social consequences. http://www.iftf.org/docs/SR_869_Infrastructure_New_Geog.pdf

Communicating Sensors - komunikační senzory - MEMS (micro-electromechanical systems) and the low cost, short range, wireless communications standard Bluetooth are by far the most important of the emerging technologies pushing the development of these sensors in the short run.

The promise of MEMS - using semiconductors to create analogue instruments - is the total integration of measurement, computing and communication on a single chip. The result will be more intelligent smart sensors that are also more durable, accurate, flexible and reliable.

Handheld Computing Device - Ruční počítací přístroje - A mobile device (also known as converged device, handheld device, handheld computer, "Palmtop" or simply handheld) is a pocket-sized computing device, typically comprising a small visual display screen for user output and a miniature keyboard or touch screen for user input. In the case of the personal digital assistant (PDA) the input and output are combined into a touch-screen interface. Smartphones and PDAs are popular amongst those who require the assistance and convenience of a conventional computer, in environments where carrying one would not be practical. The following are typical mobile devices:
Voice phone
Feature phone
Smart phone
Cordless phone
Bluetooth headset
Handheld game console
Portable media player (PMP)
Personal digital assistant (PDA)
Personal Navigation Device (PND)
Digital Still Camera (DSC)
Digital Video Camera (DVC or Camcorder)
Pager
eBook Reader
Notebook PC
Ultra-Mobile PC

Location-sensing device - přístroje na snímání polohy

Hesla:

From random crowds to self-organizing info-driven crowds

Od nahodilých mas k samostatně se organizujícím informacemi řízeným společenstvím

From broad social norms to situation-specific instructions and guidelines

Od povšechných společenských norem k místně-specifickým instrukcím a pokynům

From scaterred political and economic power to collective power

Od rozptýlené politické a ekonomické moci ke kolektivní síle

From "lost in the crowd" to empowered by the crowd

Od "ztracen v davu" k "nakopnut davem"

From affective tresholds to informational tresholds

Od emocionálních prahů k informačním prahům